Ve zkratce: Vikings: War of Clans je mobilní strategie, kde 90 procent času koukáš, jak ti běží odpočet. Hra je zdarma a hezky vypadá, jenže bez aliance a bez peněz jsi jen políčko na cizí mapě. Pokud tě baví dlouhodobé budování a hospodaření v chatu, vezme tě to. Pokud chceš akci hned, tady umřeš nudou dřív než mečem.

Vikings jsem si nainstaloval kdysi po reklamě, kde svalnatý chlap mlátí sekerou. Ve hře jsem za první hodinu sekeru nepotkal ani jednou. Místo toho jsem stavěl kasárna a čekal, až se postaví. To je celá ta reklamní lest.

Mám v podobných hrách (Vikings, ale i pár klonů) dohromady pár set hodin. Většinu z toho jsem proklikal jednou rukou u večeře. A přesto se k tomu žánru pořád vracím, protože ten pomalý růst má něco do sebe. Je to jako pěstovat bonsaj, jen ti ji občas někdo přijde podpálit.

Tahle recenze je narovinu. Řeknu ti, co je na tom dobrý, kde tě to začne tlačit do peněženky a pro koho to vůbec nemá smysl zapínat.

Co to je a proč to chytne

Vikings: War of Clans patří do žánru, kterému se říká MMO strategie pro mobil. Možná znáš Game of War nebo Mafia City z těch otravných reklam. Vikings je stejná škola, jen převlečená do kožešin a seveřanských vousů. Postavíš si vlastní město, vycvičíš vojsko a vydáš se na společnou mapu k ostatním hráčům.

Základ je jednoduchý. Máš svoje sídlo, takzvané Stronghold, a kolem něj políčka. Stavíš budovy, sbíráš suroviny, cvičíš jednotky. Každá akce trvá nějaký čas, a ten čas je tady hlavní měna. Na začátku se budova postaví za pár vteřin. Později čekáš dny, někdy i týdny reálného času.

Co to drží pohromadě, je společná mapa. Nehraješ sám proti počítači. Hraješ s tisíci dalšími lidmi na jednom serveru a všichni se motají kolem stejných zdrojů. To znamená, že tě někdo může napadnout, vykrást a srovnat se zemí, zatímco ty zrovna spíš. Zní to jako stres, a ono to stres je. Vítej v severské idylce.

Chytne tě to ze dvou důvodů. První je ten pocit pomalého růstu, kdy se ti město den za dnem rozrůstá a jsi na něj pyšný jako na vlastní zahrádku. Druhý důvod je aliance. Jakmile se přidáš k partě lidí, co spolu plánují a kecají v chatu, hra se promění z osamělého klikání na týmový sport. A týmový sport se opouští mnohem hůř.

Buď upřímný sám k sobě. Vikings není o vikinzích. Je to tabulkový simulátor s vousy. Pokud čekáš, že budeš osobně mávat sekerou v souboji muže proti muži, jsi špatně. Tady velíš číslům a koukáš, jak se sčítají a odčítají.

Hraní je hlavně čekání mezi kliknutími

Vikings: War of Clans — screenshot ze hry

Hlavní smyčka je pořád dokola stejná. Postavíš nebo vylepšíš budovu, počkáš, sebereš suroviny, vycvičíš vojáky, pošleš je něco udělat a zase čekáš. Kolem toho se točí pár systémů, které stojí za rozepsání, protože v nich je celá hra.

  • Stronghold (sídlo) — srdce tvého města. Jeho úroveň určuje, jak vysoko můžeš vylepšit všechno ostatní. Celá hra je vlastně závod, kdo má vyšší úroveň sídla. Vylepšit ho na vyšší stupně trvá dny až týdny.
  • Budovy zdrojů — farmy, doly a podobně, které ti pasivně vyrábějí suroviny. Surovin je několik druhů a každá ti dojde zrovna ve chvíli, kdy ji nejvíc potřebuješ.
  • Vojenské budovy — kasárna a podobné, kde cvičíš jednotky. Čím vyšší úroveň, tím silnější vojáky odemkneš. Cvičení velkých armád zabere spoustu surovin i času.
  • Jednotky a jejich typy — armáda se dělí na několik kategorií, typicky pěchotu, jízdu, střelce a obléhací stroje. Funguje to jako kámen, nůžky, papír. Jedna kategorie je dobrá proti druhé a špatná proti třetí. Kdo to ignoruje, posílá vojáky na jatka.
  • Hrdina — tvoje postava, kterou postupně levluješ a dáváš jí schopnosti a výbavu. Hrdina není bojovník na mapě, je to spíš tabulka bonusů. Jeho dovednosti ti zrychlí stavbu, posílí armádu nebo zlevní cvičení.
  • Výzkum a věda — strom vylepšení, kde si za suroviny a čas kupuješ trvalé bonusy. Tady padne obří část tvého postupu. Věda je nudná, ale je to páteř každého silného účtu.

Boj sám o sobě je antiklimax. Nevidíš žádnou bitvu v reálném čase. Vybereš jednotky, vybereš cíl, pošleš armádu a ona po nějaké době dorazí. Pak ti přijde report, tabulka s čísly, kdo koho pobil. Veškeré napětí je v tom, jestli jsi poslal dost vojáků a správný typ. Žádné mávání mečem, jen statistika. Adrenalin jako při čtení výpisu z účtu.

Důležitý je systém pochodu. Tvoje armáda se k cíli musí fyzicky přesunout po mapě, a to trvá podle vzdálenosti. To znamená, že útoky se plánují dopředu. Zkušení hráči počítají časy příchodu na vteřiny, aby několik armád dorazilo přesně naráz. V tom je vlastně skrytá hloubka, kterou na první pohled nečekáš.

Pak je tu lov. Po mapě se potulují příšery, takzvaní Invaders, na které posíláš hrdinu s vojskem. Lov dává zkušenosti a odměny a je to relativně bezpečný způsob, jak postupovat, aniž bys riskoval válku se sousedem. Hodně hráčů takhle stráví většinu klidného času.

Postup je správa času a věčný nedostatek surovin

Tady to začne být zajímavé a zároveň únavné. Postup ve Vikings je z velké části o managementu času a surovin. Máš několik druhů zdrojů, které sbíráš z budov nebo těžíš na mapě. Vždycky ti nějaký chybí, protože vylepšení vyšších úrovní žerou suroviny v absurdních množstvích.

Klíčový moment je, kdy se přepneš z budování na takzvané farmení. Vyšší vylepšení potřebují tolik surovin, že je z vlastních dolů nikdy nenatěžíš včas. Takže buď posíláš vojáky těžit na mapu, nebo přepadáváš slabší hráče a kradeš jim zásoby. Hospodaření se stane půlkou hry.

Pak přijde zeď. V téhle hře přicházejí dvě. První zeď je časová. Zhruba od střední úrovně sídla začne jedno vylepšení trvat několik dní. Celá hra se zpomalí do hlemýždího tempa. Buď čekáš, nebo platíš za zrychlovače, takzvané speedupy, které ti odečtou hodiny z odpočtu.

Druhá zeď je síla okolí. Jak rosteš, dostáváš se mezi větší a starší hráče, kteří hru hrají roky a sypou do ní peníze. Najednou jsi malá ryba v rybníku se žraloky. Bez aliance, která tě chrání, jsi jen zásobárna surovin pro někoho silnějšího.

Ekonomika hry je postavená tak, abys pořád něco potřeboval. Speedupy, suroviny, ochranné štíty, prémiové měny. Všechno se dá teoreticky nahrát zadarmo, ale chce to obrovskou trpělivost a hodně přihlášení denně. Free hráč hraje stejnou hru jako platící, jen ji hraje pětkrát pomaleji a opatrněji.

Co musím pochválit, je systém štítů. Když nejsi online, můžeš si dát na město ochranu, díky které tě nikdo nenapadne. Pro práci, spánek a normální život je to nutnost. Bez štítu jdeš spát s plnou armádou a ráno máš prázdné město a depresivní report. Vikingský budíček.

Je to pay-to-win

Vikings: War of Clans — screenshot ze hry

Ano. A teď to rozepíšu, protože ono ano je důležité kvalifikovat.

Vikings: War of Clans je pay-to-win v té nejtvrdší podobě, jakou žánr nabízí. Peníze tady nekupují kosmetiku ani malou výhodu. Peníze kupují přímo sílu, čas a rychlost. Kdo platí, ten roste násobně rychleji, má dřív silnější armádu a dřív vyšší sídlo. A v hře, kde rozhoduje hlavně velikost čísel, je rychlejší růst přímo vítězství.

Co se konkrétně kupuje. Hlavně čas v podobě zrychlovačů, které mažou hodiny a dny z odpočtů. Dál suroviny v balících, prémiová měna a různé výhodné nabídky, které se ti hra snaží podstrčit v každém rohu. Platící hráč přeskočí celé týdny grindu, který free hráč musí odtrpět.

Existuje strop, který se za peníze koupit nedá, a to je dovednost a koordinace v alianci. Sehraná parta chudších hráčů dokáže rozcupovat jednoho bohatého solitéra, který neumí hrát. Mozek a domluva se nedají dobít kartou. Ale buďme féroví, mezi dvěma stejně chytrými hráči vyhraje skoro vždy ten s tlustší peněženkou.

Můj názor narovinu. Tahle hra je navržená jako stroj na peníze, ne jako férové bojiště. Free se hrát dá a roky se hraje, ale jen pokud přijmeš, že nikdy nedohoníš velryby. Hraješ vedle nich, ne proti nim. Ve chvíli, kdy se s velrybou střetneš naplno, prohraješ. Pokud ti tohle vadí, máš odpověď.

Aliance je celá hra, ber to vážně

Jestli si z celé recenze máš zapamatovat jednu věc, je to tahle. Vikings: War of Clans se bez aliance nedá smysluplně hrát. Není to doporučení, je to podmínka přežití.

Aliance je parta hráčů na jednom serveru, kteří si pomáhají. Posílají si navzájem suroviny, zrychlují si stavby (členové můžou klikat na tvoje budovy a krátit čas), brání společné území a společně útočí. Sólo hráč nemá ani jednu z těchto výhod a postupuje žalostně pomalu.

Hlavně tě ale aliance chrání. Silná aliance drží kus mapy a útok na jejího člena znamená válku s celou partou. Většina nájezdníků si proto vybírá osamělé cíle bez vlajky. Být sám na téhle mapě je jako nechat kolo nezamčené na nádraží.

Sociální stránka je zároveň důvod, proč lidi u téhle hry zůstávají roky. Chat běží pořád, plánují se akce, řeší se dramata. Pro spoustu hráčů je aliance vlastně malá online komunita, kvůli které se přihlašují víc než kvůli hře samotné. Já to chápu, párkrát mě parta v podobné hře držela dýl, než bych čekal.

Vyber alianci pečlivě. Aktivní, komunikativní a ideálně se zastoupením v tvém časovém pásmu. Mrtvá aliance, kde nikdo nepíše a nikdo neposílá pomoc, je horší než žádná. Dává ti falešný pocit bezpečí a pak tě nechá ve štychu.

Čím začít, abys hned neskončil jako kořist

Vikings: War of Clans — screenshot ze hry
  • Hned se přidej do aktivní aliance. Ne první, co ti vyskočí. Najdi takovou, kde se píše v chatu a kde jsou lidi online ve tvém čase.
  • Vždycky si dej štít, než jdeš spát nebo do práce. Nechráněné město přes noc je pozvánka k vykradení. Štíty si schraňuj a nemrhej jimi zbytečně.
  • Drž suroviny v pohybu, ne na hromadě. Co máš ve skladu nad ochranný limit, ti můžou ukrást. Raději rovnou investuj do staveb a výzkumu.
  • Soustřeď se na úroveň sídla. Je to brána ke všemu ostatnímu. Nerozptyluj se, plánuj každý větší upgrade dopředu a šetři na něj suroviny.
  • Zrychlovače si schovávej na velké stavby. Neutrácej je za vylepšení, co trvá pět minut. Šetři je na ty mnohadenní odpočty, kde se hodí.
  • Lov příšery na mapě. Je to bezpečný a stabilní zdroj zkušeností a odměn, který tě neuvrhne do války.
  • Nepouštěj se do bitev, kterým nerozumíš. Posílej správný typ jednotek a nikdy neútoč naslepo na někoho většího. Drahá lekce přijde sama dost brzy.

Pro koho hra sedne a koho jen naštve

Vikings: War of Clans je pro člověka, který má rád dlouhodobé budování a nevadí mu, že hra běží na pozadí jeho života. Pokud tě baví hospodaření, plánování a hlavně sociální stránka aliance, dostaneš tady koníček na měsíce i roky. Sedne to lidem, co mají rádi tabulky, čísla a pocit pomalého růstu vlastní malé říše. A je to ideální, když chceš něco, co odklikneš párkrát denně mezi jinou prací.

Nehraj to, pokud chceš akci a zábavu hned. Tahle hra je z 90 procent čekání a koukání na odpočty, žádné mávání sekerou se nekoná. Nehraj to ani v případě, že nesneseš pay-to-win nebo nemáš na hru čas se přihlašovat pravidelně. A hlavně do toho nelez, pokud víš, že máš slabost pro mikrotransakce. Tahle hra je navržená, aby tě dostala k peněžence, a umí to dobře. Když máš tendenci utrácet, tady přijdeš o víc, než čekáš.

Verdikt

Vikings: War of Clans — screenshot ze hry

Vikings: War of Clans je solidní zástupce mobilních strategií tohohle typu. Hezky vypadá, dobře šlape a má živé komunity aliancí, kvůli kterým u toho lidi zůstávají roky. Pokud hledáš pomalou, dlouhodobou hru na pozadí a najdeš si dobrou partu, bavit tě to bude.

Zároveň je to tvrdé pay-to-win a 90 procent času koukáš na odpočet. Bez aliance to nemá smysl zapínat a bez peněz nikdy nedohoníš ty nahoře. Ber to jako simulátor hospodaření s vikinskou tapetou, ne jako akční hru, a víš, do čeho jdeš.

Za mě hra dělá přesně to, co slibuje žánr, ani víc, ani míň. Jestli tě láká budovat říši a kecat v chatu s partou, mrkni i na další hry ze stejné police. Jestli chceš sekat nepřátele osobně, hledej jinde.

Časté otázky

Je Vikings: War of Clans zdarma?

Ano, hra je zdarma ke stažení i hraní. Obsahuje ale mikrotransakce a ty hrají velkou roli v rychlosti postupu. Zadarmo dohraješ všechno, jen mnohem pomaleji než platící hráči.

Dá se hrát bez placení?

Dá, a spousta lidí to tak roky hraje. Musíš počítat s tím, že porosteš mnohem pomaleji a nikdy nedoženeš ty, co platí. S dobrou aliancí a trpělivostí se ale slušný účet vybudovat dá.

Musím být v alianci?

Prakticky ano. Bez aliance nemáš ochranu, pomoc se stavbami ani sdílení surovin. Sólo hráč je na společné mapě snadný cíl a postupuje žalostně pomalu. Aliance je půlka celé hry.

Je to opravdu pay-to-win?

Ano, a to dost tvrdě. Peníze kupují přímo čas, suroviny a sílu, ne jen kosmetiku. Kdo platí, roste násobně rychleji. Strop tvoří jen dovednost a koordinace party, kterou si koupit nelze.

Kolik času to denně zabere?

Záleží na tom, jak hluboko do toho zajdeš. Dá se hrát pár minut denně mezi jinou prací, jen párkrát něco odkliknout. Aktivní hráči v alianci ale tráví ve hře mnohem víc, hlavně při společných akcích.

Vidím v boji nějakou akci?

Ne. Boj proběhne automaticky a ty dostaneš jen report s čísly. Žádné bitvy v reálném čase, žádné osobní souboje. Veškeré napětí je v plánování, kolik a jakých jednotek pošleš.

Co se stane, když mě někdo napadne offline?

Pokud nemáš nasazený ochranný štít, může ti útočník pobít vojáky a ukrást suroviny. Proto si zkušení hráči vždy dávají štít, než jdou spát nebo do práce. Nechráněné město je snadná kořist.

Pro koho se hra nehodí?

Pro hráče, co chtějí akci a zábavu okamžitě. Tahle hra je hlavně čekání a hospodaření. Nehodí se ani lidem, kterým vadí pay-to-win nebo kteří mají sklon utrácet za mikrotransakce.